Vláda České republiky předběžně schválila nový daňový balíček, který nejenom ruší superhrubou mzdu, ale také 7% solidární přirážku. Cílem je sjednotit daňové odvody pod dvě sazby, a sice pro 15 a 23 %, přičemž druhá z nich dopadne i na některé pronajímatele nemovitostí. Kdo má tedy příliš vysoké příjmy – ať z podnikání nebo jako zaměstnanec – zasáhne mu finanční úřad do rozpočtu o něco více než dříve, byť by mělo dojít také ke zvýšení slevy na poplatníka.
Kdo odvede 23% daň z pronájmu nemovitostí
Změny se v tomto případě netýkají všech, ale výhradně lidí s nadprůměrnými příjmy. Tedy těch, co si měsíčně vydělají více než 4násobek průměrné mzdy, která vychází ke konci roku 2020 na částku 141 608 Kč. Je to výsledkem sjednocení i zrušené 7% solidární přirážky, místo níž bude uplatňována 23% sazba daně. Vztahovat se bude na všechny příjmy ze závislé činnosti, příjmy fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ), ale také na příjmy z nájmu movitých a nemovitých věcí.
A právě v tomto momentě dochází k většímu zatížení majitelů investičních bytů i jiných nemovitostí, které slouží k pronájmu. Až dosud se příjmy z nich danily 15 % a byly osvobozeny od výše zmíněné solidární přirážky. I když nově schválený daňový balíček obě tyto výhody zrušil, dotknou se změny pouze movitějších lidí, jejichž příjmy přesáhnou stanovenou hranici 4násobku průměrné mzdy. Do těch je počítáno právě i nájemné, ať jste zaměstnanec nebo OSVČ.
Někomu zůstane u pronájmů 15% danění
Zákon v tomto případě myslí na menší podnikatele i běžné občany, jimž umožní i nadále odvádět z příjmů pouze 15 % bez jakékoliv další přirážky. To se týká například lidí, kteří normálně pracují a uložili své peníze do jednoho nebo dvou bytů, aby se jim do budoucna lépe zhodnotily. V případě, že by pak jejich měsíční příjem přesáhl 141 608 Kč (platné ke konci 2020), bylo by vše nad limit rovněž daněno 23 %. A to i přesto, že mají většinu jako mzdu ze zaměstnání.
Příklad z praxe: Kdo aktuálně vydělává na pronájmech nadstandardně (třeba majitel činžáku nebo 20 bytů) a vyjde mu základ daně 1,8 milionu, odvede do státní kasy 270 000 Kč. Ale protože jeho příjmy přesahují hranici 141 608 Kč / měsíc, měl by nově odvést 293 161,92 Kč, což je o 23 161,92 Kč více.
Původních 15 % totiž platí do doby, než majitel nemovitostí překročí výše uvedenou hranici 4násobků průměrné měsíční mzdy. Cokoliv nad tento limit už bude daněno 23 %, takže „bohatší“ lidé de facto musí kalkulovat se dvěma sazbami. U zmíněného příkladu to je 141 608 x 12, tj. 1 699 296 korun daněných 15 %, kdežto nadlimitních 100 704 Kč se daní 23 %. Zákon v tomto ohledu nerozlišuje, zda-li se jedná o příjmy ze zaměstnání, podnikání nebo pronajímání.